Habáni (novokřtěnci – toufaři – hutterité), byli novokřtěnecké skupiny křesťanů nucené opustit, po selských bouřích namířených proti vládnoucí šlechtě, Švýcarsko, Rakousko a Německo. Na Moravu přišli na pozvání Linharta z Lichtenštejna. V Bílovicích koupili roku 1545 dům, který se stal základem jejich dvora. V druhé polovině 16. století jich na Moravě žilo 20 000 – 30 000, sídlili ve 108 obcích. V habánském dvoře v Bílovicích žilo v té době na 300 osob. Ránu zdejší komunitě zasadil v roce 1595 požár ve škole od něhož vyhořel jejich dvůr i část obce. V roce 1605 vypálili Bílovice Bočkajovci. V roce 1619 byl habánský dvůr vypálen císařskými vojáky za stavovského povstání. V roce 1622 se habáni stali na Moravě nežádoucími. Odešli nejprve na Slovensko, Ukrajinu, do Rumunska…..odtud emigrovali v polovině 19. st. Do USA a Kanady. Habáni ovládali znamenitě některá řemesla. Byli dobrými bednáři, stavebníky, tkalci, známá je habánská keramika, vyznali se ve výrobě vína. Protože doba, ve které žili byla nejistá, stavěli pod svými domy ohromné sklepy, sloužící jako zásobárna i úkryt. Habánský dvůr se v Bílovicích nacházel na nynější ulici Záhumní. Pod soukromými domy č.p. 95 a č.p. 684 zůstal po nich rozlehlý sklep, nyní rozdělený na dvě části. Sklep se stále využívá. Další habánský dům stával na dnešní ulici Mírové, proti kostelu. Byl zde zřejmě dům kopáčů ve vinicích. I zde se pod soukromým domem nachází velký habánský sklep. V trati Zadní při cestě na Čejkovice, byl habány vystavěn v roce 1614 sklep zřejmě na zakázku zdejší vrchnosti. V tomto sklepě i v současnosti zrají vína společnosti Habánské sklepy. Lze si tady domluvit návštěvu s případnou ochutnávkou místních vín.
Viniční tratě ve Velkých Bílovicích
Vztah mezi kvalitou vína a mezi polohou vinice je lidem znám už od starověku. Stanovištní podmínky mají vedle způsobu pěstování rozhodující vliv na kvalitu hroznů a následně vyrobeného vína.
Réva vinná se ve Velkých Bílovicích pěstuje od pradávna. Naši předkové poznali, že jsou zde vynikající podmínky pro pěstování této teplomilné plodiny. Velké Bílovice se nacházejí v nejteplejší části České republiky. Dlouhé táhlé kopce v okolí Velkých Bílovic jsou okrajem Kyjovské pahorkatiny jež je vidět na severozápadě. Půda, většinou černozem promísená se žlutou spraší tvoří masivní mateční podklad. Na jaře, když není ještě pokrytý vegetací, vytváří povrch půdy různé mramorové obrazce. Místy se zde rovněž objevuje třetihorní jíl. Půdy v bílovských viničních tratích se vyznačují dobrou zásobou živin a záhřevností, jsou tak optimálním prostředím pro růst révy vinné a dalších teplomilných plodin. Půdní podmínky mají velký význam pro tvorbu charakteru vína. Půdy v okolí Velkých Bílovic jsou jedinečné svým složením a poměrem obsahu živin. Dávají zdejším vínům kvalitní jemné aroma, výjimečnou plnost, bohaté tělo a větší délku chuti.
Viničními horami byly odpradávna nazývány pozemky s vinicemi. Dnes jim říkáme viniční trati. Názvy viničních tratí mají původ v názvech viničních hor. V katastru Velkých Bílovic je sedm viničních tratí - Přední hora, Nová hora, Zadní hora, Široká hora, Dlouhá hora, Pod Belegrady a Vinohrádky. Místní vinaři je ještě člení na drobnější trati s krásnými názvy jako „Křivánky“, „Šísary“, „Šmatláky“, „Sůdný“, „Zímarky“ a další. Každý pozemek s vinicí lze dle dnešního zákona o vinohradnictví a vinařství přesně zařadit. Například víno z vinice za Vašimi zády bude na etiketě popsáno jako z vinařské oblasti Morava, vinařské podoblasti Velkopavlovické, vinařské obce Velké Bílovice a z vinařské trati Přední hora.
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
